90denní odklad prezidenta na vzájemná cla vyprší 9. července
Administrativa Donalda Trumpa ustupuje od původního ambiciózního plánu uzavřít desítky obchodních dohod během krátké pauzy v zavádění cel a místo toho se soustředí na užší bilaterální dohody. Cílem je předejít obnovení tvrdých amerických cel, která mají začít platit už 9. července. Tento krok signalizuje výraznou změnu v taktice, která má snížit napětí, ale zároveň udržet nátlak na zahraniční partnery.
Trumpova administrativa původně oznámila plán uzavřít až 90 dohod během 90 dnů, což mělo odvrátit dopady oznámených cel. Tento plán se však ukázal jako nereálný. Místo toho Spojené státy usilují o částečná ujednání se zeměmi, které jsou ochotny jednat rychle. Podle čtyř osob obeznámených s jednáními se teď Washington zaměřuje na „dohody v zásadě“ v úzkém okruhu sporných bodů.
Země, které přistoupí na tyto zjednodušené dohody, by mohly být ochráněny před tvrdšími cly, i když by dál čelily 10% sazbám, které již byly zavedeny. Komplexní body jako ocel, farmacie nebo čipy by se řešily později. Cílem je získat alespoň dílčí závazky ještě před klíčovým datem 9. července.
Nová taktika je kombinací vyjednávání a hrozeb. Prezident Trump nadále používá cla jako páku, aby vynutil ústupky. V květnu způsobil rozruch, když jednostranně ukončil jednání s Kanadou – Ottawa následně zrušila digitální daň, proti níž USA protestovaly.
Zatím se Trumpově týmu podařilo uzavřít pouze jedinou oficiální dohodu – s Velkou Británií – a dosáhnout předběžného příměří s Čínou. I přesto prezident hrozí dalším kolem cel. Ministerstvo obchodu spustilo nové vyšetřování podle článku 232 kvůli národní bezpečnosti, které se týká komodit jako měď, čipy, léčiva, dřevo či kritické minerály.
Vedle již zavedených 25% cel na automobily a 50% cel na ocel a hliník nyní hrozí další sektorová opatření. Některé země žádají o zmírnění těchto opatření, ale nejistota, zda USA skutečně zavedou nová cla, zatím blokuje pokrok.
Do situace navíc vnesla nejistotu dvě nedávná soudní rozhodnutí, která zpochybňují Trumpovu pravomoc uvalovat reciproční cla. Ačkoli se administrativa odvolala, soudní spory zkomplikovaly vyjednávání. Jak připustil ministr financí Scott Bessent, stále není jasné, zda Trump dodrží lhůtu 9. července, nebo ji prodlouží.
V rozhovoru pro Bloomberg TV Bessent uvedl, že rozhodnutí o případném prodloužení leží výhradně na prezidentovi. Zároveň ale očekává záplavu menších dohod ještě před stanoveným termínem. Prozatím USA vedou aktivní rozhovory s 18 obchodními partnery.
Trump se zatím ke konkrétním plánům vyjadřuje jen mlhavě. V pondělí uvedl, že stanoví nová cla pro země, které „nepřijdou k jednacímu stolu v dobré víře.“ Na síti Truth Social (DJT) zároveň naznačil, že Japonsko dostane novou celní sazbu navzdory probíhajícím jednáním. Jako důvod uvedl, že „nebere naši rýži“.
Trumpův posun k užším dohodám představuje pragmatický ústup od původní politiky širokých „vzájemných“ opatření. Ukazuje také limity silového přístupu, pokud chybí konkrétní a dosažitelné cíle. V době, kdy globální trhy reagují citlivě na jakýkoli výkyv v americké obchodní politice, může mít i zdánlivě technická otázka – jako je clo na rýži nebo letecké díly – dalekosáhlý geopolitický dopad.
Administrativa tak manévruje mezi tlakem na rychlé dílčí výsledky a udržováním dostatečného vlivu pro strategická jednání. Výsledkem je zamlžená strategie, která zahrnuje jak pobídky, tak hrozby, ale zatím s minimálním konkrétním efektem. Do 9. července však zbývá málo času – a obchodní partneři USA, i trhy, čekají, zda prezidentův přístup přinese udržitelné výsledky.
Zahraniční partneři USA se mezitím snaží hledat alternativy. Pokud Spojené státy budou vnímané jako nespolehlivý obchodní partner, může to vést k posílení jiných aliancí – například EU a Čína už v minulosti reagovaly na americká cla prohlubováním vzájemné spolupráce. Takový vývoj by mohl oslabit dlouhodobou pozici USA jako klíčového globálního arbitra v oblasti obchodu.
Konečný dopad Trumpovy strategie tedy závisí na tom, zda se mu podaří vyvážit nátlakové prvky s reálnými výsledky. Pokud ano, může si připsat další body v domácí politice a posílit americkou vyjednávací sílu. Pokud ale přecení reakci partnerů nebo selže v komunikaci, může zůstat jen s rostoucími náklady a oslabenou důvěrou. Výsledek bude zjevný už během několika následujících týdnů.
在小時圖上，GBP/USD 週四先出現下跌，隨後又回升至 1.3454–1.3466 的阻力區間。今天若從該區間出現反彈，將有利於美元，並支持匯價向 1.3408 水準以及 1.3349–1.3355 支撐區間回落。若匯價在 1.3454–1.3466 上方獲得整理並企穩，則可預期漲勢將延續，進一步指向下一個 1.3526–1.3539 的阻力區間。
波浪結構依然偏空，因為多頭仍缺乏足夠正面的地緣政治進展，無法展開全面性的上攻。最新完成的下跌浪已跌破前低，而最新一波的反彈浪則未能突破前高。近期地緣政治因素一度給多頭帶來支撐；然而，伊朗與美國之間達成協議的前景再度黯淡，而區域內的敵對行動也已重新爆發。
我已在 EUR/USD 的文章中分析了最初引發下跌、隨後在週四促成反彈的消息背景。這裡只需補充說明當天後半段美國公布的數據。在我看來，市場在很大程度上忽略了這些數據，因為美元在數據發布前就已開始走弱，而隨後市場情緒也未出現明顯變化。因此，我認為美國美元在當天後半段走弱的主要原因，是 Axios 所報導的相關訊息。
美國的經濟數據並不能說完全令人失望。只有第一季度 GDP 報告再度不及預期。交易員原本預期美國經濟成長率為 2.0%，實際數值卻僅為 1.6%。另一方面，耐久財訂單報告則優於預期，實際成長 7.9%，遠高於 3.5% 的預估值。核心 PCE 指數則大致符合市場預期。因此，耐久財數據本可成為空頭發動進攻的理由，但 GDP 數據削弱了這種動能。同時，單就 GDP 報告本身，就足以為美元進一步走弱提供理由，但美元早已因 Axios 傳出的樂觀訊息而承受壓力。市場仍持續將焦點放在地緣政治發展上，其他所有因素都暫居次要。
在4小時圖上，GBP/USD 自1.3482–1.3514的阻力區反彈後，轉而有利於美元，並開始下行，目標指向23.6%費波納奇回撤位1.3327。然而，短期內的價格走勢將更多取決於地緣政治局勢的發展，而非技術分析。目前技術分析只能作為輔助工具使用。今天在任何技術指標中均未觀察到新的背離信號。
期貨交易者持倉報告（COT）：
在最新一個報告週期內，Non-commercial 類別的情緒再度轉為偏空。投機者持有的多單減少了 11,530 口，而空單則增加了 9,718 口。多空部位當前的差距約為 68,000 對 132,000。
近幾個月來，空頭一直主導市場，考量到中東的地緣政治局勢以及英國的政治危機，這一情況並不令人意外。空頭目前的優勢超過兩倍。
我依然不認同英鎊將出現長期空頭趨勢，但在可預見的未來，市場走向將不再主要取決於經濟數據、Trump 的貿易政策或各國央行的貨幣政策，而是取決於中東衝突的持續時間、規模及其後果。近幾週來，市場已經調整為預期衝突將持續較長時間，但最新消息顯示，停火仍有可能實現，儘管這一進程很難又快速完成。
美國與英國的消息日曆：
5 月 29 日的經濟日曆中只有一項可以被視為重要的事件。然而，市場反應將取決於英格蘭銀行行長言論的內容。因此，經濟背景可能會在週五對市場情緒產生影響。
GBP/USD 走勢預測與交易建議：
若貨幣對在小時圖 1.3454–1.3466 水平遇阻回落，可考慮建立空單，目標位在 1.3408 以及 1.3349–1.3355 區間。此前在收盤價站上 1.3408 之後，多單是有效的，目標為 1.3454–1.3466 區間。若收盤價突破並穩定在 1.3454–1.3466 之上，可考慮建立新的多單，目標看向 1.3526–1.3539 區間。
在小時圖中，Fibonacci 回撤水準是從 1.3158 到 1.3655 繪製；在 4 小時圖中，則是從 1.3866 到 1.3158 繪製。
联系我们 
