Ceny ropy v úterý klesly a za druhé čtvrtletí by mohly vykázat nejhorší výkon od začátku pandemie COVID-19. Hlavním faktorem je očekávání rychlého oživení dodávek přes Hormuzský průliv v důsledku diplomatických kontaktů mezi USA a Íránem.

Futures kontrakty na ropu Brent ve druhém čtvrtletí ztratily téměř 20 % a ceny klesly na nízkých 70 dolarů za barel – což je prudký obrat po šokujících maximech, která následovala po americkém vojenském úderu na Írán na konci února. Výprodej se v posledních týdnech zrychlil, protože trh stále více zohledňuje vyhlídky na obnovení vývozu z Blízkého východu, a to i přes protichůdná veřejná prohlášení Washingtonu a Teheránu o pokroku v jednáních.

Prezident Donald Trump v pondělí prostřednictvím své platformy Truth Social uvedl, že "Írán požádal o schůzku. Ta se uskuteční zítra v Dauhá", a Bílý dům potvrdil, že do Kataru odcestují zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner. Zároveň mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismail Baghaei uvedl, že Teherán v nadcházejících dnech nebude vést "jednání s americkou stranou na žádné úrovni", a zdůraznil, že íránská delegace míří do Dauhá pouze proto, aby s katarskými mediátory projednala rozmrazení aktiv a plnění podmínek příměří.

Tato nejednoznačnost udržuje trhy napjaté, ale širší trend, konkrétně memorandum o porozumění podepsané tento měsíc a vzájemné zastavení nepřátelských akcí, přesvědčil obchodníky a analytiky o možnosti obnovení dodávek přes Hormuzský průliv.

Své prognózy směrem dolů revidují i přední banky. Morgan Stanley snížila svou prognózu ceny ropy Brent pro třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2026 na 75 dolarů za barel, již podruhé za dva týdny, a do konce roku 2027 předpovídá cenu 70 dolarů. Banka nyní očekává v roce 2027 globální přebytek ropy ve výši 4,8 mil. barelů denně, a to v prostředí oživení exportu z Blízkého východu, stabilní produkce v USA a slabé poptávky z Číny.

Podobně revidovala své prognózy směrem dolů Goldman Sachs, což naznačuje rostoucí shodu mezi hlavními institucionálními hráči, že se období obav z nedostatku nabídky blíží ke konci.

Situaci na trhu dále komplikuje politický tlak ze strany producentských zemí. Irák minulý týden zesílil tlak v rámci OPEC a prosazoval vyšší výrobní kvótu: ministr ropy Basim Muhammad Khudair vyzval k cíli 5 milionů barelů denně. Podle agentury Reuters je tento požadavek poháněn finančními potížemi vyplývajícími z narušení exportu během konfliktu, jakož i novými investičními závazky do produkce společností BP, TotalEnergies, ExxonMobil a Chevron.

Irácké ministerstvo ropy krátce zvažovalo možnost odchodu z OPEC, pokud se jeho kvóta nezvýší – hrozba však byla brzy odvolána s upřesněním, že neodráží oficiální postoj vlády. Současná irácká kvóta činí 4,378 mil. barelů denně; skutečná produkce je však výrazně nižší kvůli narušením v Hormuzském průlivu. Tři iráčtí představitelé agentuře Reuters řekli, že země v nadcházejících letech usiluje o 7 milionů barelů denně – což je ambice, která by s úspěšnou diplomacií a obnovením exportních koridorů mohla mít významné důsledky pro globální trh s ropou.